Městečko leží za severní hranicí Železných hor a je proslulé jednak svým zámkem, ale také oborou. Barokní zámek je patrový dvoukřídlý objekt a na východní straně nádvoří stojí čtyři sochy z první poloviny 18. století.V zámeckých interiérech je k vidění stálá vlastivědná expozice, ukázka vybavení barokní lékárny, přístupná je i kaple sv. Romedia. Na zámek navazuje rozsáhlý park, který přechází v zámeckou oboru.

Zámek je raně barokní stavba s doznívajícími prvky renesance stavěná podle návrhu Lucca di Rossi z Pisy. Měl mít podobu čtverce, jehož 3 strany měly tvořit budovy a severní, volná strana, měla být uzavřena mohutnou mříží. Středem celé stavby měla být uprostřed jižního křídla vestavěná kaple. Nedostatek finančních prostředků nedovolil stavbu dokončit, v podstatě je postavena polovina projektované stavby včetně kaple.

V jižním křídle zámku je vestavěna kaple sv. Romedia. Je to osmiboká stavba, uvnitř dělená pilastry s kanelurami a píšťalami přerušovanými vinnou révou s andělíčky. Pilastry přecházejí nad mohutnou římsou v polosloupy s korintskými hlavicemi do kopule, která je zakončena obdélníkovou lucernou. Na římse před polosloupy jsou sochy sv. Petra a Pavla, čtyř evangelistů a čtyř učitelů církve.

Na stropě lucerny je obraz sv. Trojice a kolem obrazy představující Romediovy ctnosti. V kopuli je 16 obrazů osob ze Starého zákona, mezi polosloupy je 10 obrazů s výjevy ze života svatého Romedia a níže jsou 2 velké čtvercové obrazy, rovněž s výjevy ze života sv. Romedia. Pod římsou je 10 elipsovitých oken, z nichž 5 je zazděno a na nich jsou namalovány sídelní hrady Thunů. Tyto nástěnné malby jsou dílem augsburského malíře Joana Stegera.

Nad hlavním oltářem je dílo malíře J. M. Rothmayera, zobrazující sv. Romedia uzdravujícího člověka posedlého ďáblem. Tento obraz kapli daroval arcibiskup Jan Arnošt Thun. Stěny jsou zdobeny bohatou štukovou výzdobou – girlandami z ovoce, perlovcem, vejcovcem a jednorožci. Největší raritou kaple jsou zde umístěné (na rozích vchodů na kůr a obdélníkových oken) postavy známých kacířů – Ária, Šimona čaroděje, Jeronýma Pražského, Mistra Jana Husa, Manesa, Nestoria, Luthera a Kalvína (Thunové byli přísnými katolíky).

Štuky jsou dílem Petra Pavla Vaga z italského města Como a pomáhali mu J. G. Aichler, A. Navalone a další. Na výzdobě kaple dále pracovali již zmiňovaný malíř Joan Steger, malíř a rytec Jan Reyvola a řezbář Jan Reiner.

Zámek byl dostavěn již roku 1670, kaple zřejmě nebyla dokončena úplně. Ale již v roce 1678 se dokončuje vchod do kaple s toskánskými sloupy a balustrádou a tento rok je zřejmě i rokem ukončení stavby. Kaple však byla vysvěcena až 2. září 1691 arcibiskupem Janem Arnoštem Thunem. Podle úsudku našich předních znalců baroka, dnes již bohužel nežijících – dr. Z. Wirtha a dr. V. V. Štecha – je kaple jedna z nejhezčích raně barokních staveb u nás. Výzdoba kaple zůstala v původním stavu až do dnešního dne, čas se tu zastavil koncem 17. století.

Vlastivědné muzeum a kaple sv. Romedia

Otevřeno sobota a neděle od 10:00 do 17:00 hodin, v červenci a srpnu i v pátek

Telefon:  466 972 340

Vstupné:  50 Kč, zlevněné 20 kč

U barokního zámku v cholticích se nachází přírodní rezervace, která byla vyhlášena roku 1992 a má rozlohu téměř 70 hektarů. Jsou zde výjmečně zachovány lesní porosty parkového charakteru a na ně navazující přirozený lesní porost. Nacházejí se zde monumentální duby (z nich 2 mimořádná torza s obvody 885 a 675 cm), habry, buky a platany.

Součástí rezervace jsou dva rybníky využívané k chovu polodivokých kachen; žije zde početná populace kuňky obecné. Jedná se o ekologicky pestré a geomorfologicky členěné území s roklí potoka. Je to taktéž významné biocentrum v jinak velmi intenzivně využívané zemědělské krajině.

V PR Choltická obora přežívají vzácné lesní druhy brouků např. roháč obecný, páchník hnědý a zlatohlávek skvostný. Hnízdí zde holub doupňák, kavka obecná, strakapoud malý a další. Ve starých dutých dubech žije dokonce kolonie netopýra rezavého.