www.hermanomestecko.oblast.cz

www.heramnuv-mestec.cz

www.ckmacek.cz/ic

www.nasavrky.cz

Destinační společnost

Východní Čechy

Turistická oblast

Chrudimsko-Hlinecko

Severozápadní výběžek Českomoravské vrchoviny tvoří Železné hory, jejichž polohu lze přibližně vymezit městy Heřmanův Městec, Slatiňany, Hlinsko, Ždírec nad Doubravou, Chotěboř a Třemošnice.V severní části pozvolna klesají k Polabské nížině, zatímco na jihozápadě, kde je ohraničuje řečiště řeky Doubravy, se významným hřebenem zdvihají nad Čáslavskou kotlinu.

Nejvyšším bodem Železných hor je Pešava (697 m) zdvihající se východně od Hlinska, z dalších vrcholů stojí za zmínku Vestec (668 m), Spálava (663 m), Bučina (606 m), Krkaňka (567 m) a Kaňkovy hory (557 m). Přes svou značnou nadmořskou výšku nad okolní krajinou nejsou Železné hory horami v pravém slova smyslu a mají spíše ráz vrchoviny až pahorkatiny. Jejich jméno vzniklo díky načervenalému zbarvení hornin způsobenému výskytem oxidů železa.

Oblast byla objevena již v 2 století př.n.l., z archeologických nálezů stojí za zmínku např. zbytky keltského hradiště v Hradišti u Nasavrk. V minulosti stejně jako nyní žije většina obyvatel Železných hor na venkově, největším městem je Hlinsko. V mnoha obcích se dochovala původní roubená stavení a bližší představu o životě zdejších usedlíků v minulých stoletích si můžeme udělat při návštěvě ve skanzenu Veselý kopec či Betlému v Hlinsku.

Celková rozloha Železných hor je téměř 600 km² a jejich průměrná nadmořská výška činí 450 m. Na jejich území se střídají lesy s loukami a poli. Původní smíšené lesy v minulých stoletích padly za oběť rozsáhlé těžbě dřeva a nahradily je smrkové monokultury. V současné době se vysazují i nové listnaté porosty a v některých rezervacích můžeme zahlédnout i původní porosty ponechané samovolnému vývoji. Flóra i fauna je druhově bohatá ve vyšších oblastech se vyskytují i některé horské druhy.

Ze vzácnějších živočichů se v Železných horách vyskytuje např. ondatra pižmová, jestřáb lesní, poštolka obecná, vrána šedá, holub doupňák, skřivan lesní, skorec vodní, konipas horský, výr velký, kalous ušatý, linduška lesní a luční, rákosník zpěvný, ťuhýk obecný, kvíčala obecná, polák velký, lyska černá, zmije obecná, užovka obojka, ještěrka živorodá, mlok skvrnitý, čolek velký a horský, skokan štíhlý a křehotavý, rak říční, netopýr velký, netopýr vodní, netopýr ušatý, netopýr černý, rejsek obecný, myšice křovinatá, otakárek fenyklový, či okáč rosičkový.

Z rostlinných horských druhů můžeme zahlédnout vranec jedlový, růži převislou či kerblík lesklý, na suťoviscích kakost smrdutý, puchýrňík křehký, samorostík klasnatý, kopytník evropský a pitulník horský, na skalkách rozchodník ostrý, sleziník severní a osladič obecný. Teplomilná společenstva rostoucí zejména na jižních slunečních svazích zastupuje např. divizna knotovitá, tolita lékařská či kostřava sivá. Ve vlhčích oblastech můžeme spatřit vachtu trojlistou, rosnatku okrouhlolistou, toliji bahenní, kruštík bahenní, leknín bílý a žlutý, stulík žlutý, bublinatku jižní, blatouch bahenní a různé druhy ostřic. Z dalších nevšedních druhů se na území Železných hor vyskytuje např. jalovec obecný, jmelí jedlové a lilie zlatohlavá.

Nejdůležitějším vodním tokem Železných hor je řeka Chrudimka, jejíž celková délka je asi 108 km. Pramení nedaleko Svratouchu u Filipova v nadmořské výšce 700 m a na jejím toku se nachází několik vodních nádrží – Seč, Hamry, Křižanovice a Práčov. Na svém horním toku se vyznačuje mělkým a širokým údolím., zatímco ve střední částí protéká několika kaňonovitými úseky, např. u Nasavrk nebo údolím Peklo v Práčovské oboře.

Jihozápadní hřeben Železných hor kopíruje řeka Doubrava, jejíž hlavní pramen vzniká pod Kamenným vrchem nedaleko Vojnova Městce a vedlejší pramen v národní přírodní rezervaci Radostínské rašeliniště ležící mezi rybníky Velké a Malé Dářko, Horní částí Doubravy protéká mělkým údolím, které se pod Bílkem mění na skalnaté kaňonovité Doubravské údolí. Od Libice vytváří meandry a nad Pařížovem protéká vodní nádrží Pařížov, jejíž 30 m vysoká kamenná hráz byla postavena roku 1911 v gotizujícím slohu.

 CHKO Železné hory

Na velké části území byla roku 1911 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Železné hory zaujímající rozlohu 284 km², jejíž součástí je velké množství přírodních rezervací a památek. Na jihozápadním hřebenu Železných hor se rozkládá národní přírodní rezervace Lichnice – Kaňkovy hory, z přírodního hlediska jedna z nejcennějších lokali oblasti. Chrání zejména původní bukové porosty, zbytky reliktních borů na skalách a porosty olšin podél vodních toků. Součástí rezervace jsou Hedvikovská a Lovětínská rokle hluboké téměř 200 m se skalními stěnami a útvary vzniklými erozí.

Mezi obcemi Polom a Dolní Bradlo se nachází přírodní rezervace Polom, ojedinělá lokalita s výskytem původního pralesovitého lesa. Její vznik sahá až do 19. století, kdy bylo na této části území zakázáno vykonávání hospodářské činnosti. Skládá se ze dvou částí, Velký Polom zahrnuje 15,6 ha lesa a Malý Polom 2,3 ha. Roku 1903 zde byla poražena 300 let stará borovice Stará královna, jejíž výška dosahovala 46 m a obvod kmene 580 cm.

Východně od Chotěboře můžeme navštívit přírodní rezervaci Údolí Doubravy, která byla roku 1986 vyhlášena na území hluboce zaříznutého údolí řeky Doubravy. Důvodem ochrany je výskyt zajímavých geomorfologických jevů a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Turisticky nejatraktivnějšími částmi údolí jsou kaňon Koryto, zbytky hradu Sokolov s výhledem, skálu Čertův stolek, Mikšova jáma a peřeje Velký vodopád. Údolím vede naučná stezka Údolím Doubravy s informačními panely.

Mezi Křižanivickou a Práčovskou vodní nádrží protéká Chrudimka hluboký údolím, na jehož území byly vyhlášeny dvě rezervace. Přírodní rezervace Krkanka, vyhlášená roku 1990 na rozloze 98 ha, ochraňuje původní a druhově bohaté porosty. Zajímavostí je 3 m vysoký vodopád při ústí jednoho z přítoků do Chrudimky. Severovýchodním směrem navazuje Přírodní rezervace Strádovské Peklo ležící na území kaňonu řeky a jejich přítoků. Byla vyhlášena roku 1994 na rozloze 87,3 ha. Kromě chráněných živočišných a rostlinných druhů zde můžeme zahlédnout i uměle chované muflony, jejichž přítomnost však do jisté míry narušila původní ekologickou rovnováhu.

Na vysokém skalním ostrohu se nachází zřícenina hradu Strádov založeného ve 14. století, z něhož se zachovaly jen zbytky hradeb, věže, základy pláce, příkopy, cisterna ve skále a klenutý sklípek. Rezervace je součástí Slavické obory rozkládající se severozápadně od údolí Chrudimky. Byla založena v 2. polovině 18. století knížetem Auerspergem a její rozloze 680 ha. Vyskytuje se zde obvyklá flóra, jeleni a mufloni. Na území obory se nachází přírodní památka Bušovka (původně Volšovka) s výskytem růžových a bílých leknínů, stulíku žlutého a dalších vodních rostlin.

Severně od Trhové Kamenice v blízkosti obce Rohozná nachází přírodní rezervace Hubský vyhlášená na území stejnojmenného rybníka a na přilehlých vlhkých lukách. Ty jsou spolu s břehy rybníka významným hnízdištěm ptactva. Západně od Rohozné leží přírodní rezervace Strádovka zahrnující Rohozenský rybník a přilehlé mokřadní louky s výskytem vzácných druhů hmyzu, rostlin a obratlovců.

Jihozápadně od Trhové Kamenice se u stejnojmenné obce nachází přírodní rezervace Zubří vyhlášená roku 1990 za účelem ochrany původních luk a přechodových rašelinišť, které jsou domovem zajímavých rostlinných i živočišných druhů. U několika pramenišť zde vznikla izolovaná rašeliniště. V těsné blízkosti Trhové Kamenice se rozkládá přírodní památka Mlýnský rybník a rybník Rohlík zahrnující silně zarostlé rybníky a jejich okolí s vlhkomilnou květenou.

Oblouk Sečské vodní nádrže se obtáčí kolem území, na němž byla vyhlášena přírodní rezervace Oheb. Kromě stejnojmenné zříceniny hradu zde najdeme suťový les s hojným výskytem vzácných měkkýšů, např. slimáčka horského, závornatky křížaté či vřetenatky rovnoústé. Východně od Slatiňan se nachází přírodní památka Na Skalách, významná geologická lokalita. Byla vyhlášena pro ochranu zájmového úkazu – na křemencové podloží zde nasedají křídové cenomanské pískovce, přičemž rozdíl ve stáří obou vrstev je přes 200 miliónů let.

Mezi Spačicemi a Ronovem nad Doubravou je v okolí řeky Doubravy vyhlášen přírodní park Doubrava. Jeho nejkrásnější součástí je Chittussiho údolí, přírodní památka ochraňující skalnaté údolí řeky s balvanitým řečištěm a původními porosty na svazích. Kromě uvedených přírodních rezervací a památek se v Železných horách nachází velké množství dalších ochráněných území.