Infocentrum Heřmanoměstecko

Aktuality

Kalendář kulturních akcí v Železnohorském regionu na měsíc LEDEN zde.

V regionu probíhají v současné době tři turistické soutěže, které Vám spesří Váš pobyt zde. Jedná se o:
- Velkou razítkovou soutěž Železnohorského regionu - plakát zdea seznam míst zde.

- Putování za pověstmi Chrudimska - Hlinecka

Více informací o soutěží v sekci soutěže nebo v informačních centrech regionu.

Cestovní kancelář CAMPTOUR Konopáč pro Vás připravila řadu zajímavých zájezdů:

Připraveny jsou pro Vás také letní pobytové zájezdy do Itálie, na Slovesko a na Balaton.

Cestovní kancelář pro Vás dále připravila tyto zájezdy:

Podrobné informace k těmto zájezdům naleznete v sekci CK CAMTOUR Konopáč.

Kino Mír v Heřmanově Městci

Program kina v Heřmanově Městci na měsíc LEDEN zde. a na měsíc ÚNOR zde

Předprodej vstupenek na jednotlivá představení filmů v Turistickém informačním centru Heřmanoměstecko na náměstí Míru 288 v Heřmanově Městci.

Vápenka v Závratci

Nedaleko hradu Lichnice, pojedete-li autem po silnici od Čáslavi, nemůžete nevidět opuštěnou Vápenku, která se nachází na samém okraji obce Třemošnice.

Vápenka v Závratci sloužila ke zpracování suroviny vytěžené v nedalekých Prachovnicích, odkud byla na vzdálenost cca 5 km dopravována košovou lanovkou. Kdy přesně byla vápenka postavena není známo, muselo to však být před dokončením lanovky roku 1882. Po druhé světové válce výroba začala stagnovat a roku 1960 byla definitivně zastavena. Od té doby tato technická památka nezadržitelně chátrá.

Lanova dráha Prachovice - Závratec

Spolu s otevřením druhé části lokálky z Čáslavi do Závratce - Třemošnice, konkrétně úseku z úvraťových Žlebů, byla roku 1882 slavnostně zahájena doprava na nákladní lanové dráze Prachovice - Závratec, kterou rovněž nechala vystavět rakouská společnost místních drah ÖLEG.

Lanovka délky 5 kilometrů, patřící ve své době v Čechách k nejdelším, měla za účel usnadnit dopravu vápence ke zpracování. Byla stavěna podle patentu Adolfa Bleicherta z Lipska a měla dřevěné stožáry o výšce 6 až 20 metrů, vzdálené 20 až 140 metrů, na nichž na dvou kolech spočívalo nosné lano. Druhým, poháněcím lanem, a tedy i zavěšenými vozíky, hunty, pohybovala parní lokomobila o výkonu 10 koňských sil, umístěná u skladiště vápenice poblíž stanice Závratec - Třemošnice. Lanovka vedla ze Závratce příkře do kopce, zde podél zříceniny Lichnice.

Vozíků, zavěšených na dvou kladkách, bylo umístěno 90 po zhruba 120 metrech, ale nosnost byla uzpůsobena na dvojnásobek počtu vozíků, rychlost byla okolo 1,5 metru za vteřinu, čili jednu cestu vozík urazil za 48 minut. Za desetihodinovou směnu se přepravilo 100 tun vápence.

Okolo roku 1905 lanovku provozoval pachtéř knížecích lomů D. Berl. Lanovka je uváděna ve 30. letech tohoto století v provozu firmy Union. V roce 1943 je uváděn provozovatel Königshofer Zementfabrik A.G. Prag, vedoucím správy provozu byl Johann Weigel a lanovka zaměstnávala 13 lidí. Po roce 1945 lanovka v důsledku úpadku firmy zanikla.

Zápis v obecní kronice obce Prachovice uvádí, že lanovka byla postavena v roce 1897 (údaj je pravděpodobně chybný) a zrušena v roce 1949, kdy byla nahrazena nákladními automobily Tatra 111.

Historie vápenictví v Železných horách

Železné hory jsou geologicky nejkomplikovanějším a nejpestřejším územím celých Čech. Ložiska vysoce kvalitního silursko-devonského vápence se v Železných horách vyskytují pouze v okolí vápenného Podola a Prachovic. Samotné ložisko Prachovice - Vápenný Podol tvoří 2,5 km dlouhý a 600 m široký pruh. Původní mocnost 150 m byla tektonickým pochodem zvýšena na 450 m. Prachovické ložisko je bohaté i na drobné krasové útvary a tak je možno v okolních ordovických sedimentech nalézt otisky graptolitů a trilobitů. Z početných jeskyní lze jmenovat jeskyni Páterovou - netopýří.

Nejstarší písemné zmíňky o počátcích těžby vápence v oblasti Prachovic a Vápenného Podolu pocházejí z roku 1398. To bylo vápenné malty použito při stavbě hradu Lichtenburg (Lichnice) a z obydlí lamačů kamene - skalníků, vznikla osada Prachovice. Ta byla pravděpodobně podle vápenného prachu také pojmenována. Vápno, které bylo při stavbě hradu použito, pocházelo nejspíš z drobného výchozu vápence v Helvíkovském údolí (přímo v podhradí) a nebo ze skal, vystupujících okolo obce Prachovice v těch místech kde se dnes rozkládá cementárna. Vápno se dlouhou dobu pálilo v jednoduchých zemních pecích - jamách - a nebo v milířích.

Ve větším množství se začalo vyrábět v době, kdy panství heřmanoměstecké spolu s Vápenným Podolem patřilo Šporkům. Ti nechali vybudovat jednoduché vápenky vytápěné dřevem.

Skutečný rozmach výroby nastal až v poslední třetině devatenáctého století, kdy bylo v oblasti postaveno několik kruhových a šachtových pecí. V Prachovicích to byly dvě, ve Vápenném Podole tři a v Kostelci u Heřmanova Městce a v Závratci u Třemošnice po jedné peci. K těm je ještě potřeba připočíst vápenky v Chrudimi a Pardubicích, které byly zdejším vápencem zásobovány.

Další, obzvlášť důležitou událostí pro rozvoj vápenictví v oblasti bylo postavení železné dráhy do Vápenného Podolu a následně vybudování odbočky této trati z Tasovic do Prachovic. Velký význam měla také lanová dráha, kterou byl dopravován vytěžený vápenec z Prachovic do nedaleké vápenky v Závratci.

Po druhé světové válce nastala velká poptávka po stavebních materiálech a proto byla po roce 1950 vybudována velká vápenka a cementárna. Postavení tohoto moderního závodu vedlo posléze k zastavení provozu ve starých závodech.

Podrobnější informace o vápenictví v Železných horách naleznete: www.muzeum.mineral.cz/vapenictvi/zeleznohorske-vapno