Židovská historie v Heřmanově Městci

Nejprve bychom si měli říct něco o židovské historii v Heřmanově Městci, která je téměř pětisetletá. Židovské osídlení v Heřmanově Městci již vzniká asi v polovině 14. stol. v bývalé ulicové vsi se známým tržištěm. Koncem 15. století zde byla již dosti četná židovská obec, která se neustále se rozrůstala. Židé si založili malý hřbitůvek a zřídili si synagogu. Ta byla zničena požárem v r. 1623 spolu s téměř celým městem. Nový majitel panství hrabě Jan Karel Špork přestěhoval židy do ulice jiné, blíže jejich hřbitovu. Zde jim povolil vystavět si novou synagogu. Odtud se datuje počátek velkého rozmnožování židů ve městě. Zbudovali si zde židovské město s vlastní samosprávou. Vrchnost je podporovala a brala je v ochranu. Židé se živili již od počátku podomním obchodem převážně s kůžemi, vlnou, peřím a hlavně pak půjčováním peněz na vyšší úroky, později též výrobou a prodejem lihovin. Počet židů neustále rostl, a tak neveliký hřbitůvek je zvyšován navážkou a později několikrát rozšiřován, naposledy ještě v r. 1838.

V r. 1727 dochází k omezování svobody židů v Čechách, a tedy i v Heřmanově Městci. Vyšlo nařízení o přestěhování židů do vzdálenějších míst od obydlí křesťanských a hlavně od kostelů. Dochází ke zřízení ghetta, byla zrušena židovská samospráva a židé byli podřízeni vrchnosti ve věcech soudních i vojenských. Až teprve r. 1848 dochází ke zrušení dřívějšího omezení. Dochází ke zrušení ghetta a k volnému pohybu židů nejen ve městě, nýbrž vůbec. A právě tehdy dosahuje počet židů v městečku nejvyššího stavu 840 osob. Od té doby začíná odliv mladých židovských rodin do měst s rozvíjejícím se průmyslem. Se získanou svobodou pomýšlí židé na svou vlastní školu. V r. 1859 je založena židovská škola a záhy postavena vlastní školní budova blízko synagogy. V ní sídlil i krajský rabín. Škola byla brzy přeměněna na veřejnou německou školu, dvoutřídní, která se jako jednotřídní udržela až do r. 1908. Hned po r. 1848 se začali židé pomalu zabydlovat ve městě, zvláště na Velkém náměstí, kde soustřeďovali ve svých rukou obchod. Zvláště v 19. a na počátku 20. století ovládli většinu obchodů a průmyslu ve městě. Až teprve fašistická diktatura ovlivnila další život židů. Zřízením protektorátu Čechy a Morava začaly platit norimberské zákony a již v r. 1939 došlo k postupnému omezování lidských práv obyvatel židovského původu, k jejich vyloučení z občanského života. Židovský majetek dostal arijskou správu. V prosinci 1942 byli židé transportováni do koncentračního tábora Terezín. Tím vlastně zaniká židovská obec i pětisetleté židovské osídlení v Heřmanově Městci.

Židovský hřbitov

Nejstarší části hřbitova je zřejmě část v rozsahu navážek, při níž stálo ještě v r. 1838 zděné stavení, spíše márnice než hřbitovní domek. Ačkoliv o založení hřbitova se nedochovaly žádné zprávy, můžeme jeho počátky s jistotou datovat do období prvního osídlení. V celém širém okolí není hřbitov starší či stejně starý. Rovněž ústní tradice hovoří o náhrobním kamenu z doby před r. 1430, dnes již zcela zničeném. Do poloviny 15. století židovské osídlení následkem válek, epidemii a snad i progromů zaniká a objevuje se opět koncem téhož století.

Zdevastovaný hřbitov, kde nepřečkal zřejmě žádný z náhrobků, začal být opět používán v navážkovém stavu. V r. 1667 dochází k prvnímu známému rozšíření hřbitova a pak následují ještě další čtyři, poslední a největší v r. 1838. Nejstarší náhrobní kameny jsou však již zcela zvětralé a nečitelné. Zachoval se pouze jediný čitelný z r. 1647. V 21 řadách nestejné délky je 1 077 náhrobních kamenů, včetně tumby z r. 1844 a velké hrobky z poloviny 19. stol. V mezerách jednotlivých řad se nacházely dnes již zničené náhrobky, jejichž počet lze odhadovat na několik set.

Poslední pohřeb se zde konal v květnu r. 1940. Náhrobní kameny, zvláště starší, jsou většinou pískovcové, novější mramorové, vesměs nejrůznějších velikostí. Završení stél je špičaté, obloukové, různě zvlněné i asymetrické. Nápisy jsou hebrejské, německé, české a kombinované. Na náhrobcích nalezneme tradiční symboly – žehnající ruce, konvice, rostlinnou ornamentiku i symboly znázorňující jména zemřelých. Hojně se vyskytují i symboly zvířecí, na venkovských hřbitovech velmi vzácné.

V období posledních čtyřiceti let byl ohrožen židovský hřbitov ve své existenci. Zůstal sice v majetku židovské obce, avšak ta vzhledem k politické situaci nemohla na jeho udržování nic podnikat. V posledních dvaceti letech zmizely některé pomníky, utrpěla zeď a všechny vchody, márnice i domek. Přerostlá vegetace pokryla celou plochu 4000 m2 starobylého hřbitova a znemožnila pohyb nemnohým návštěvníkům.

Po r. 1989 se zde objevila činnost založené Společnosti ochránců židovské kultury, která provedla základní úpravu hřbitova a provádí historickou popularizaci všech památek. Vše se děje ve spolupráci s židovskou obcí a s židovským museem v Praze. Prohlídka židovského hřbitova je možná po předchozí domluvě v turistickém informačním centru nebo na tel: 469 660 340. Lze také domluvit v i synagoze při prohlídce.