Západně od Chrudimi se na severních svazích Železných hor rozkládá město Heřmanův Městec. Bylo založeno patrně kolem roku 1280, kdy Heřman z Lichtenburku kolonizoval krajinu v okolí svého hradu Lichnice. Nejstarší dochovaná písemná zpráva v zemských deskách z roku 1325 již hovoří o městečku ležícím na známé Trstenické stezce spojující Čechy s Moravou.Za husitských válek byl jeho majitel Jan Městecký z Opočna a proto je vypálilo husitské vojsko. Poté se jeho obyvatelé přidali na stranu podobojí a později na stranu jednoty českobratrské. Od 16. století zde žila početná židovská komunita, jejíž členové na konci 18. století vytvořili židovskou čtvrť, dodnes zčásti dochovanou.

Roku 1579 byl Heřmanův Městec císařem Rudolfem II. povýšen na město s právem konat jarmarky. V dalších stoletích se zde vystřídalo mnoho majitelů, z nichž nejvýznamnější byli Šporkové. Za jejich panování se začalo stavět převážně z kamene, aby se zabránilo šíření požárů, a většina městských staveb včetně zámku byla rozšířena či přestavěna. V té době byl také postaven kostel sv. Bartoloměje a v severní části města vznikla židovská čtvrť. Roku 1828 se majiteli města stali Kinští, kteří se rovněž značně zasloužili o jeho rozvoj, zejména výstavbou Mariánské nemocnice, dětské opatrovny a hřebčína. Roku 1837 byla ve městě zřízena poštovní stanice, roku 1882 byl Heřmanův Městec spojen železnicí s Přeloučí a o 17 let později s Chrudimí. Roku 1875 se ve městě, údajně jako na prvním místě v Čechách, hrála kopaná, s níž se na své cestě po Anglii seznámil hrabě Kinský.

Historická část města, nacházející se v okolí velkého náměstí je od roku 1989 prohlášena památkovou zónou. Náměstí na jeho východní straně vévodí pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje postavený v letech 1756 až 1761 podle projektu místního stavitele Františka Tomáše Jedličky. Jeho 42 m vysoká věž je zdaleka viditelnou dominantou celého města a je pozůstatkem původního kostela zničeného roku 1740 požárem. Kromě slohové čistoty kostel vyniká i bohatou výzdobou interiéru, v němž si můžeme prohlédnout nástropní malby Františka Xavera Palka z  roku 1762, iluzivní malby oltáře vytvořené Josefem Kramolínem či plastiky na průčelí kostela, které jsou dílem sochaře K. Beutha. Součástí zařízení je gotická křtitelnice pocházející z roku 1436.

Původně renesanční zámek s arkádami, který vznikl v 16. století. Na místě bývalé tvrze, byl roku 1784 přestavěn hrabětem Václavem Šporkem. Za Kinských byl zbořen hostinec U černého orla a pivovar, čímž se uvolnilo místo pro další rozšíření a přestavbu zámku. Roku 1890 bylo dokončeno křídlo obrácené směrem do parku a zimní zahrada, a na počátku 20. století vzniklo i západní křídlo, čímž zámek získal i dnešní podobu. Roku 1945 se v zámku nacházel generální štáb německé armády a zámecký park sloužil jako letiště. Po 2. světové válce zde bylo letní sídlo ministerstva zahraničních věcí a od roku 1952 se v zámku nachází domov důchodců. Zámecký park přecházející  v lesopark vybudovali roku 1784 na místě bývalé obory Šporkové, kteří zde nechali vysadit množství cizokrajných dřevin. Od zámku vede směrem k Bylanům alej památných lip.

Ve východní části starého hřbitova stojí kostel Zvěstování Panny Marie, který vznikl v 16. století přestavbou staršího raně gotického kostelíka založeného zřejmě již v polovině 13. století, a je tedy nejstarší dochovanou stavbou ve městě. Na zdi kostela jsou umístěny náhrobníky pocházející z doby přestavby. V severovýchodním rohu hřbitova se nachází zvonice s dřevěným patrem a šindelovou cibulovitou bání z roku 1711. U nádraží si můžeme prohlédnout kapli sv. Jiří postavenou roku 1680.

Při budování městské kanalizace v devadesátých letech 20. století byla bohužel zbořena větší část židovského města. Dochovaly se pouze budovy bývalé školy a synagogy, které byly roku 2001 zrekonstruovány. Předchůdcem dnešní synagogy byla barokní budova postavená roku 1760, která byla roku 1870 od základu přestavěna v novorománském slohu architektem Františkem Schmoranzem. V prostorách školy a synagogy je umístěna galerie východočeských malířů a sochařů 20. století. Na okraji bývalé židovské čtvrtě se nachází židovský hřbitov ze 16. století.

Heřmanův Městec je v řešení mikroregionu centrem občanské vybavenosti a pracovních příležitostí spádového území. Ve své centrální zóně obsahuje nejvýznamnější budovy městského i nadměstského charakteru, kostel, faru, starou radnici, budovu školy, městský úřad, městský zámek, dvůr Medov. Jsou zde též soustředěny jak obchodní zařízení se základním zbožím, tak i specializované prodejny. V centrální zóně nalezneme několik provozoven veřejného stravování, ubytování, služby, kulturní objekty (kino, knihovnu), zdravotní středisko, domov důchodců. Ze sportovních zařízení jsou v Heřmanově Městci sportovní hala v areálu navazujícím na sokolovnu, dále jízdárna – hřebčín, fotbalové hřiště, tenisové kurty, v místní části Konopáč je areál koupaliště a camping. K městu náleží místní části Chotěnice, Radlín, Konopáč, Nový Dvůr a Doubrava.

Internetové stránky Heřmanova Městce: hermanuv-mestec.cz